Do Písku už jsme vyrazili ve čtvrtek, ale stejně jsme tam přijeli dlouho a všechna dobrá místa už byla obsazená. Louka, kde se kempuje byla celá podmáčená po deštích a tak jsme nakonec skončili u cesty v lese. I tam bylo málo místa a stan s motokárou jsme měli jinde než přívěs. Ale to mi nevadilo, hlavně že přijela fanouškovská základna - Nelča s Tetou, Marťas se strejdou a samozřejmě moje mamina se ségrami Barčou a Verčou.
Pátek - 1. trénink jsem zajížděl nový repasovaný motor, takže jsem nemohl jet naplno, ale pěkně pomalu, jak mi táta říkal. Další tři tréninky jsem jel dobře, zase po roce na této trati v Písku, které se říká "zelené peklo". Je to trať velmi náročná, rychlá a těžká. Ale mě hodně baví. V trénincích jsem měl jen jednou malou kolizi, kdy jezdec přede mnou náhle zastavil a já do něj naboural kolem a ohnul si spojovačku. S tátou jsme ji potom vyměnili. Před posledním tréninkem jsme zjistili, že brzdový kotouč je víc utažený než by měl být, byl trochu problém povolit šroub, ale táta to nakonec zvládnul. Ještě, že ho mám.
Sobota - dopolední tréninky se povedly, kára jela dobře a předjel jsem jednoho silného soupeře a tak jsem byl spokojený, nic zvláštního se nestalo a po obědě už jsem se chystal na kvalifikaci.
Kvalifikace - i když jsem do toho dal všechno, výsledný čas stačil na 
z 21. startujících jezdců. Což není špatný, ale o trochu horší než můj standart.
1. finále - start se mi povedl a hned jsem se dostal ze 12. pozice na 11. Postupně jsem dojel jezdce na 10. místě a když jsem ho chtěl předjet, tak mi to na poslední chvíli zavřel a já musel uhnout mimo trať a tím jsem hodně ztratil a propadl se na 14. místo. Prostě všechno nebo nic. Tak jsem na to šlápnul znova na max, ale v posledním kole jsem vzal moc obrubník a spadl mi řetěz. Bohužel jsem závod nedokončil a zítra startuji z 
. Nedá se nic dělat, je nový den a nové šance!
2. finále - start se opakuje 2x. Pouští nás až na potřetí. V první zatáčce hned beru dva jezdce, v další zatáčce jednoho a v toboganu také jednoho. Start se mi povedl, jsem rázem na 14. místě a před sebou mám soupeře se kterým závodím celý závod. Párkrát jsem ho zkusil vzít, ale nechci zase vylítnout a tak čekám na lepší příležitost, jak mi radil táta. V posledním kole a v šikaně ho beru a povedlo se. Hurá! Zítra startuji z 
(3 body). Mám velkou radost. Táta a celý tým jsou na mě moc pyšní.
Superfinále - startuji tedy z 13. pozice a přede mnou jsou samí dobří jezdci. Start se mi povedl a hned jsem předjel jednoho. Když se závod rozjel, tak se utvořily skupiny a já se držel za 10. a 11. jezdcem. Jedeme vyrovnaně, hlavně neudělat chybu. Asi ve 3. kole se mi podařilo předjet 11. a posouvám se. Dalšího jezdce chci moc předjet a zkouším to několikrát. Nakonec se mi to podaří opět v šikaně a teď to jsou ještě větší nervy udržet pozici. Zbývají 3 kola do cíle. Soupeř na mě celé tři kola tlačí, ale já se nedám a obhajuji 
(6 bodů). Jsem velmi šťastný a všichni se mnou!
Výsledky na stránkách Czech Kart Open - nebo přímo - z d e.
Všechny fotky od Easykart.cz a od © Sara Pokorna jsou uložené na "rajčeti" - t a d y.